Bydlení v pasivním domě

Na konferenci Europen jsou vždy různé bloky témat a jedním z nich byla i inteligentní elektroinstalace. Tento blok organizoval Tomáš Hnetila z Keria a vzpomněl si na mně. A tak jsem připravil přednášku „Bydlení v pasivním domě, aneb inteligentní elektroinstalaci bych už znovu nechtěl“. Její obsah se pokusím přenést do dvou článků.

Před několika lety jsme se se ženou rozhodli, že si pořídíme dům. Velmi nás okouzlil velký pozemek kousek od lesa s výhledem na údolí řeky Berounky. Brácha, vyučený řezník, nám doporučil, že si máme pořídit pasivní dům. A že nám s tím také pomůže. Takhle vypadá výsledek:

IMG_0841
Náš dům těsně po dostavění. Pohled směrem do vesnice.

Pasivní dům je takový dům, kde je spotřeba energie na vytápění a chlazení velmi nízká. Původní definice byla, že má spotřebu dokonce nulovou, ale to se v našich zeměpisných šířkách nedá moc udělat. A tak pro severnější země definici zmírnili. Naopak v Řecku je pasivní skoro každý dům, pokud tedy vyřeší chlazení bez klimatizace 🙂

Existuje několik pravidel, která se musí dodržovat, aby byl výsledek co nejlepší a přiblížil se nulové spotřebě:

  • velká okna na jih a co nejméně na sever.  Ideální je i severo-jižní orientace domu.
  • vysoká tepelná kapacita (není nezbytná) – zdi dokáží akumulovat teplo/chlad
  • dobrá izolace
  • jednoduchá dispozice domu – ideálně čtverec
  • stínění oken – jinak bude v létě nesnesitelné vedro, především ze západu
  • vzduchotechnika s rekuperací – bez toho nelze dostatečně větrat aniž byste přišli o všechno teplo uložené ve vzduchu uvnitř domu

IMG_0845

Zkusme jednotlivé oblasti projít detailně.

Okna

Okna jsou základem. My jsme chtěli okna velká, ze kterých budeme mít výhled do krajiny. Vybrali jsme dřevěná trojskla od firmy Slavona.

Zajímavé je, že okna, která se nedají otevřít, stojí přibližně polovinu toho co okna, která se otevřít dají. Jedno velké okno 2,2m x 1,5m nás stálo cca 10 000,- Kč. Ale tento fakt nám umožnil si docela levně pořídit velké prosklené plochy. Samozřejmě do každé místnosti jedno otvíratelné okno máme. Vzduchotechnika je super, ale jarní vzduch proudící otevřeným oknem prostě voní lépe.

Důležité je také vyřešit stínění, jinak se dům v létě bude přehřívat. Obvykle se dělají různá pevná stínění nad okno. U nás by bohužel porušili jednoduchý vzhled a proto jsme zvolili elektricky ovládané žaluzie. Ty stejně musíte pořídit ze západu, protože při západu slunce pomůže jen úplné zastínění, nejlépe automatické. Tak jsme je pořídili všude.

Slyšel jsem kdysi o jedné rodině, která odjela na čtrnáctidenní dovolenou a zapomněli zatáhnout západní žaluzie. Když se vrátili, měli doma pěkné peklíčko – 39°C. Snažili se to vyvětrat, ale neměli otevírací okna. Tak každou noc větrali garáží. Už za týden tam bylo příjemných 28°C 🙂

Vysoká tepelná kapacita

Tento bod není povinnosti pasivního domu. Dnes se běžně staví dřevostavby, které ji mají velmi nízkou.

V případě našeho domu jsme zvolili vápenopískové cihly Kalksandstein. Jsou hodně těžké. Pro odlehčení jsou v nich vyvrtané díry, které se používají pro elektroinstalaci. Prostě stačí kdekoliv vyvrtat díru o šířce zásuvky a víte, že odshora dolů vede šachtička, kterou lze kabely prostrčit. Pokud to tedy zedníci nepokazí 🙂

Cihly, které jsme použili, mají tloušťku 19,5 cm. Díky nízké tloušťce v kombinaci s polystyrénem vycházejí cca o 20% dráž než Porothermové cihly s tenčím polystyrénem (aby měli stejné izolační schopnosti). Ale Porotherm nemá téměř žádnou tepelnou kapacitu, a také nemá takovou nosnost (i když je tlustší).

Kromě betonových cihel máme ve stropě a v podlaze i betonové nosné desky. To vše znamená, že když v létě nachladíme nočním větráním dům, je tam celý den příjemně i bez klimatizace. A nic na tom nezmění, že máme otevřené dveře na zahradu 🙂

Naopak v zimě se nám jednou rozbilo topení. Bylo -15°C a opravdu třeskutý mráz. Dům se bez topení ochlazoval o 1°C denně. Takže za 5 dní tam bylo o 5°C méně. Takže stačilo si vzít teplé ponožky a mikinu 🙂

Dobrá izolace

My jsme zvolili 30 cm vrstvu polystyrénu. Na následujícím obrázku je ukázaná předsazená montáž oken. Okna se dávají na konzole před zeď, aby byla vložena do polystyrénové vrstvy. Kdyby byla ve zdi, vznikl by tepelný most. Vypadá to docela legračně:

IMG_2996 IMG_2995 IMG_2993

Je zde také vidět realizace střechy. Sklon střechy je udělán z polystyrénu o tloušťce 70 cm (v tom nejširším bodě). Na okrajích je udělaná dřevěná konstrukce, aby v případě, že si někdo stoupne na kraj, nestál na 4 metrech polystyrénu, které by mohl utrhnout.

Kromě tepelné izolace je nutné také myslet na neprůvzdušnost. Průvzdušnost znamená, že mezi jednotlivými cihlami jsou malé škvírky, kterými může profukovat hodně vzduchu. Neprůvzdušnost je zajištěna dvěma vrstvami – vnější fasáda a vnitřní omítka. Znamená to, že musíte například zajistit neprůvzdušnost zásuvek. To se dělá tak, že díru pro zásuvku zaplníte sádrou, a pak do ní vložíte plastovou krabičku.

Vzduchotechnika s rekuperací

Jedním z největších problémů dnešních dobře izolovaných domů je vlhkost. Vlhkost z vaření, koupání a našeho dechu. V předchozím bytě jsme s tím měli velký problém. Jediným funkčním řešením je časté a důkladné větrání.

Naštěstí tento problém kompletně řeší vzduchotechnika. Zvolili jsme vzduchotechniku od firmy ATREA RK4. Vypadá to jako velká lednička (2×1 m).

IMG_1170

Když se to otevře, je vidět rekuperační výměník. Jedná se o kus plastu s malými komůrkami, kde vzduch, který jde ven, ohřívá vzduch, co jde dovnitř. Funguje to docela dobře. Samozřejmě to nedělá zázraky. Pokud v zimě položíte ruku na výduch, je ohřátí stále znát. Ale je to o dost lepší než větrání oknem.

IMG_1171
Vnitřek vzduchotechniky ATREA.
IMG_1176
Vnitřek vzduchotechniky se sundanými kryty rekuperační jednotky a elektroniky.
IMG_1179
Detail rekuperační jednotky.

Rekuperační jednotka se jednou za čas má vzít a umýt mýdlovou vodou ve vaně 🙂

Vzduchotechnika je taková věc, která se zapne a jede. Ze začátku jsme měli problémy s hlukem. U nasávání byly slyšet zvuky otevírání a zavírání klapek. Vyřešil to až tlumič – podobný jako byl na Simsonovi:

IMG_1187
Tlumič na vzduchotechniku. Je vysoký 1 metr.

Topení

Poslední oblastí, kterou je nutné řešit, je topení. My jsme zvolili vzduchotechnickou jednotku s integrovaným topením. Jednotka nasaje vzduch zevnitř, ohřeje jej a znovu pošle do místností.

IMG_1174
Radiátor, který roztápí celý dům. Má 50×50 cm. Je součástí vzduchotechniky.
IMG_1184
Výústka vzduchotechniky v podlaze.

Vodu ohříváme do velkého integrovaného zásobníku tepla (IZT). Ohříváme jej pomocí elektrické energie – topná patrona o výkonu 4KW. Plánujeme tepelné čerpadlo, ale zatím to nedává moc ekonomický smysl. Stálo by cca 150 000,- a jeho návratnost by byla cca 10 let. Tak čekáme až budou levnější 🙂

IMG_1182
Integrovaný zásobník teplé vody o kapacitě 600 litrů.

Topení vzduchotechnikou je super, ale má i své nevýhody. Vnímání tepla je velmi subjektivní. Když přijdete domu z běhání, je vám vedro. Pokud pak sedíte dlouho u počítače, je vám zima. A při tom je stále stejná teplota. Současně nemáte žádné místo, kam byste se mohli dojít ohřát, žádný radiátor. Proto jsme koupili malý přímotop za 500 Kč a ten v takových případech zapneme na pár minut.

Dle výpočtů je nutný výkon pro ohřev domu při -15°C cca 3KW. Díky velké kapacitě domu je nemožné udělat, aby v noci bylo o několik stupňů méně než přes den. Stejně jako se dům ochlazuje o 1°C, tak se i o 1°C denně ohřívá. Proto máme skoro stále stejnou teplotu. Reálně tam samozřejmě drobný rozdíl je, protože přes den je dům ohříván sluníčkem.

S ženou také plánujeme krb. Problém je, že většina krbů má výkon 8KW a víc. Bude to tedy zmanenat, že po zatopení v krbu půjdeme rovnou větrat 🙂

Pořídil bych znovu pasivní dům?

Rozhodně ano. Pasivní dům není o tolik dražší než klasický dům. Až to budou firmy dělat běžně, nebude dražší skoro vůbec. U nás navíc není plyn a tak další možností bylo topit dřevem/uhlím. Možností by bylo i neinvestovat tolik do izolací a topit tepelným čerpadlem. Ale ten rozdíl není tak velký a čerpadlo by muselo být i výkonnější a tím i dražší.

V příštím díle se podíváme na inteligentní elektroinstalaci. Sepsal jsem také Časté dotazy k bydlení v pasivním domě.

PS: ještě bych měl vysvětlit mého bratra, vyučeného řezníka. Kromě řezničiny je i vyučený automechanik. On má vlastně sklony umět všechno. Na našem domě například statik určil, že jeden roh má být železobetonový. Zedníci na to samozřejmě zapomněli a hrozilo bourání části základové desky. Přišel bratr a říká, že je to zbytečné. Znáte to, on ví všechno. Tak se podíval do papíru hustě popsaném vzorečky a po minutě studia říká: „statik tady podcenil pevnost cihel!“. Tak mu to poslal a statik uznal, že má pravdu a změnil své stanovisko. Takže tak 🙂

12189780_10203926952848982_1149826318423225772_n
Pohled z okna při snídani.

3 komentáře u „Bydlení v pasivním domě“

  1. Super, škoda že chybí článek o elektroinstalaci, viděl jsem na obrázku tvůj rozváděč s Foxtrotem.

    1. Ta fotka je z toho článku. Už ho mám dva měsíce napsaný, ale nedostali jsme se ke kontrole gramatiky. Dávám si závazek, že ho vydám ještě tento týden 🙂

      1. Děláme do průmyslové automatizace, ale samozřejmě pokukujeme i po domovní i když zatím není moc lidí co by do toho šlo, pro firemní budovu jsme si přiohnuli Simatic od Siemensu, jasně je to univerzální a uděláš v tom všechno, ale nemá to to lidské rozhraní 😉
        Kolega zkouší i Foxtrota, má už pár věcí hotových tak jsem zvědav na feedback i od někoho jiného 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *