Open-source účetnictví u nás nikdy nevznikne

Open-source účetnictví je jako Yeti – každý, kdo přišel do styku s účetnictvím na počítačích, už o nějakém jistě někdy slyšel, ale nikdo ho nikdy vlastně pořádně neviděl. Zeptali jsme se ing. Petra Ferschmanna, vývojového šéfa ekonomického systému FlexiBee, zda alespoň on tohoto Yetiho skutečně viděl.

Objevil jste se na linuxové scéně zničehonic a s vámi účetnictví FlexiBee. Je to onen zmiňovaný Yeti, tedy open-source účetnictví, nebo jak to je?

Linux používám dlouhá léta, (od roku 1996) a na svém notebooku už používám vlastně jen tento operační systém. Takže si nepřipadám „zničehonic objevený“. Na Linuxu je také postavena veškerá infrastruktura v naší firmě a i mnoho vývojářů jej má na své stanici. Takže do linuxové komunity sám sebe řadím už dlouho a myslím, že nejsem žádný nováček. A účetnictví pro Linux jsem se snažil dělat už před lety, šlo o projekt Účetnictví pro Linux – ucto.linux.cz.

V současnosti ho asi nenajdeme v nabídce a ani se nikde nepoužívá. Kde to zkrachovalo?

Tehdy se dala dohromady skupina vývojářů, účetních a dalších lidí, kteří měli chuť vytvořit české účetnictví pro Linux. Několikrát jsme se sešli, ale pak veškerá iniciativa upadla, což je pro mnoho podobných aktivit bohužel příznačné.

Samozřejmě jsem přemýšlel o tom, proč se to nepodařilo udržet v chodu. Podle všeho to nebyl nezájem zúčastněných, problém vidím jinde. Účetní software jako takový je jen malou částí problému, který je pojmenován „Na Linuxu není pořádné účto“. Existuje mnoho navazujících evidencí, které do účetnictví buď nepřispívají vůbec (třeba objednávky) nebo jen částečně. A požadavky na jednotlivé části systému jsou velmi rozmanité. Malá firma potřebuje zcela něco jiného než velká. Legislativa pro živnostníky (daňová evidence), firmy (podvojné účetnictví), neziskové organizace a další subjekty je oddělená.

Takže myslíte, že tak složité prostředí open-source projekt „neunese“?

Dochází ke změnám a někdy poměrně na rychlo. Vezměte si třeba konec roku 2008 – byly plánovány úpravy ve způsobu výpočtu mezd a odvodů. Byly dopředu známé, ale prezident změny podepsal až úplně na konci roku, začaly platit od 1. ledna a ve sbírce zákonů vyšly 15. ledna. To znamená, že je potřeba dopředu dělat úpravy, které nemusí vůbec platit, a proto je ani nemůžete distribuovat k zákazníkům. A zákazníci se začnou ozývat až 10. února, protože začnou dělat mzdy – do té doby úpravy ani nenainstalovali. A v tomhle prostředí nemůžete doufat, že to „někdo“ upraví. Museli byste si vývojáře prostě zaplatit sami. Jinak nemůžete vyplatit mzdy.

Navíc když už nějaký open-source produkt vznikl, málokdo měl odvahu pomocí něj skutečně účtovat. Všichni čekali, až jim funkčnost potvrdí někdo jiný – shrnul bych to parafrází z Cimrmanů: „Jsou tam a čekají – s nohou ve třmenech.“ Nikdo nechtěl riskovat, takže ono očekávané „Teraz!“ vůbec nezaznělo.

Dalším problémem, který linuxovému účetnictví zrovna nenahrává, je, že u komerčních programů existují verze zdarma, které můžete použít pro vedení reálného účetnictví. Odpadá tak motivace studentů IT oborů, kteří by se jinak mohli programování open-source účetnictví věnovat.

Tyto okolnosti, pro účetnictví klíčové, vedly k tomu, že se nadšení vytratilo, protože úkolů k řešení se objevilo příliš mnoho. Velká část z nich s programováním nesouvisí a potvrdilo se, že lidi pořádně dělají jen to, co je baví. A tohle nikoho nebavilo; ostatně není to poprvé, tuhle zkušenost známe v případě groupwaru, který chtěli vytvořit lidé z Mozilly.

Zní to pesimisticky. Komunita tedy linuxové účetnictví zřejmě nevytvoří. Je mi divné, že se do toho už dříve nepustila ani žádná ze zavedených firem – až vy a FlexiBee. Máte vysvětlení?

Na čem by taková firma vydělávala, potažmo když linuxové prostředí nezná? Podnikání v oblasti open source je obvykle spjato se službami. A u účetnictví není prostor pro služby moc velký, ten vzniká až u větších informačních systémů.

Vedení vlastního účetnictví není něco, co by vám vydělávalo peníze, spíše naopak. Když poskytujete internet a používáte Linux, jedná se o prostředek podnikání. Ale účetnictví je především povinnost ke státu. Když podnikáte a vyděláváte peníze, není pro vás problém zaplatit několik tisíc za účetní software a neřešit žádné otázky otevřeného a svobodného softwaru. Soustředíte se pouze na obor svého podnikání.

A vývoj takového softwaru? Když se firma přesto rozhodne financovat vývoj účetnictví pro své účely (což jí samo o sobě peníze nepřinese) a rozroste se, narazí na problém. Systém, do kterého investovala velké množství úsilí a peněz, jí už nestačí. Má už zcela jiné požadavky na funkce, jednoduchost a přívětivost, než měla jako malá firma. Rozhodne se vedení firmy, že se celé účetnictví přepíše, nebo za nepatrné prostředky koupí komerční účetnictví? Myslím, že odpověď je jasná.

A že by tento software kromě toho ještě prodávala a řešila problémy klientů? To je nereálný model. Znovu opakuji – důležité jsou služby.

Ale výhoda open source je, že umožňuje úpravy a flexibilitu. Není to vhodné prostředí pro vznik účetnictví?

Proto vzniklo a ještě vznikne mnoho open-source internetových obchodů, CRM, objednávkových systémů apod. Ale účetnictví bude vždy komerční. Žádná komunita úspěšně fungující a komerčně nasazené účetnictví nevytvoří – nemá vazby na komerční prostředí a zmíněné navazující systémy.

Na základě výše uvedených faktů tedy tvrdím, že komunitním způsobem u nás účetnictví nikdy nevznikne. Zavedené firmy oblast open source zase neznají a nejsou schopny postihnout jeho specifika. Za vývoj účetnictví se musí postavit nějaká firma, která oblast Linuxu a open source zná. A musí zaplatit jeho vývoj pro české potřeby. Proto jsme se ve FlexiBee rozhodli, že když známe velmi dobře rizika a neúspěch jsme také okusili, že je třeba začít znovu a jinak. Tradice našeho účetnictví pro Windows je dlouhá, takže zbývalo „jen“ vybalancovat model pro linuxové prostředí.

Rozhodli jste se nalít peníze do open-source softwaru? Po neúspěchu? Proč?

Obchodní model, ve kterém by byl FlexiBee open source, jsme zavrhli. Zní to možná trochu kacířsky, ale když si pročtete dříve uvedené důvody, zjistíte stejně jako my, že funkční obchodní model pro tuto situaci zatím neexistuje. To přece ale neznamená, že by pro Linux nemohly úspěšně existovat komerční aplikace.

Jdeme tedy cestou, kdy nabízíme komerční software, ale navazující vývojářské a další služby či produkty jsou open source. Firma si tedy může díky otevřenému API propojit účetnictví s dalšími aplikacemi – pokud to samozřejmě ony aplikace umožňují. Ale to je v případě open source právě ta velká výhoda.

Přes prvotní neúspěch jste se tedy znovu rozhodl podílet se na vývoji linuxového účetnictví. Jaká byla vaše motivace a cíl?

Neúspěch s ucto.linux.cz mě samozřejmě hryzal – a tedy i motivoval. Díky tomu, že jsme si pojmenovali rizika, věděli jsme, že se s nimi musíme utkat. Nová aplikace musela být multiplatformní, to byla jedna ze zamýšlených výhod. Samozřejmě jsme využili zkušeností a know how z vývoje softwaru pro Windows.

Pro vývoj jsme použili přenositelný nástroj, chtěli jsme vytvořit i podporu pro Linux a Mac OS X. A chtěli jsem skutečnou podporu včetně pořádného instalátoru – který bude otestovaný na vaší distribuci. Tato vlastnost stála nemalé peníze. Musím říci, že když jsme se do projektu vrhali, nikdo z nás netušil, kolik úsilí všechny instalátory vezmou (a to včetně těch pro Windows). Pokud se totiž uživateli nepodaří první instalace, druhou šanci už produkt nedostane.

Narazili jste tedy na problém rozmanitosti, mnoho operačních systémů, z nichž je každý více či méně odlišný. Jak jste to vyřešili?

Podporujeme nejčastěji používané distribuce – Ubuntu, Debian, Fedora, CentOS, Mandriva Linux a OpenSUSE. Nicméně registrujeme i několik požadavků na méně obvyklé distribuce, těmito podněty se zabýváme. Jde především o Gentoo, kde bych chtěl poděkovat Jiřímu Týřovi, který se o tento port stará. Distribuci sice oficiálně nepodporujeme, ale nalezené chyby se snažíme opravovat. Ozvali se také lidé z PCLinuxOS a Arch Linux.

Jste známý svým aktivním jednáním a komunikativností, je možné s vámi mluvit na každé akci, která se týká Linuxu. Spoléháte na osobní kontakt s uživateli?

Je zajímavé pozorovat způsob, jakým se lidé v linuxovém světě o FlexiBee dozvídají. Ekonomických systémů pro Linux moc není, jak už jsem ostatně uvedl, takže nás lidé bedlivě sledují – třeba na Twitteru či Facebooku. A osobní setkání je samozřejmě velmi důležité a zmiňované konference nám poskytují cenný prostor. Máme díky tomu úzkou vazbu s uživateli a (potenciálními) zákazníky.

Ale mnoho z nich ještě čeká, jak se situace vyvine, protože v minulosti zde bylo dost výrobců softwaru, kteří vývoj účetnictví nakonec vzdali. Naší velkou výhodou je, že máme část trhu pro Windows a máme verzi, která navíc podporuje Linux a Mac OS X. A tak všechny zákonné úpravy a vylepšení děláme jen jednou a pro Linux je nemusíme téměř nijak upravovat. Přenositelnost je obrovská výhoda a jeden z pilířů FlexiBee.

Co může účetnictví FlexiBee nabídnout firmám, které Linux používají? A co může nabídnout programátorovi v takové firmě, když váš software není open source?

FlexiBee má ohromnou výhodu ve snadné rozšiřitelnosti, která je v této kategorii ojedinělá. Zákazník má od nás ekonomický systém, o samotný systém se staráme my, upravujeme jej dle aktuální legislativy, spravujeme jeho jednotlivé moduly nad „účetním jádrem“, přidáváme nové vlastnosti a opravujeme případné chyby. Až potud se FlexiBee neliší od ostatních ekonomických systému této kategorie.

Největší rozdíl je ale v tom, že poskytujeme otevřené rozhraní na bázi REST API, které vývojářům otevírá praktické možnosti rozšiřování celého systému jako celku. Online přístup do FlexiBee přes REST API v praxi znamená, že programátor ve firmě může propojit jakýkoliv svůj externí systém (e-shop, výrobní systém, CRM, …) s FlexiBee a těžit tak z online přístupu k datům, která jsou tam uložená.

Nerozumím zcela přesně – zákazník si může vaše účetnictví sám upravovat, i když není open source?

Účetnictví jako takové ne, ale uživatelské programy s účetnictvím mohou komunikovat – právě díky REST API. Například máte CRM systém, který při zavolání na hotline zobrazí na monitoru informace o volajícím. Nyní si může CRM systém vytáhnout i finanční informace o volajícím a zobrazit seznam nezaplacených faktur, celkový obrat za časové období, seznam objednávek, které klient provedl dnešní den, atd.

Nebo provozujete několik prodejen, e-shop. V e-shopu můžete zákazníkovi po přihlášení zobrazit všechny jeho faktury, ať už nakoupil na e-shopu nebo v prodejně, můžete mu ukázat benefitové body ze všech prodejních míst, protože e-shop si dokáže načíst z FlexiBee prodeje ze všech prodejních míst.

Jiný příklad – zákazník provede objednávku, e-shop si od FlexiBee nechá vygenerovat elektronickou fakturu, kterou pak zašle zákazníkovi a zároveň ji uloží do FlexiBee. Tam se vytvoří výdejní doklad pro sklad na nějakou prodejnu a zákazník si může zboží okamžitě vyzvednout.

Dalším případem mohu být malé aplikace (gadgets) ve Windows Vista, s jejichž pomocí můžete online po celý den sledovat stav pokladen na prodejnách, spustit alarm při nedostatku nějakého zboží na skladě apod.

Chápu. Dáte vývojářům návod k rozhraní a necháte je programovat, co potřebují – podobně to dělá např. Google. Očekáváte s tímto přístupem úspěch?

FlexiBee jsme otevřeli vývojářům a snažíme se, aby jej mohli snadno a bez komplikací používat. Veškerá dokumentace REST API je přístupná na našem webu, a to včetně příkladů v PHP a v nejbližší doběpřibudou i příklady v Javě či Ruby on Rails. Zákazník či vývojář si bude moci nad FlexiBee budovat komplexní informační infrastrukturu a my se budeme starat o ekonomické jádro systému a legislativu. Ano, osvědčuje se to a je to správná cesta.

Jaké technologie FlexiBee používá? Zajímá mě to hlavně s ohledem na stabilitu a robustnost – přece jen je to pro firmu klíčová aplikace.

FlexiBee je systém určený pro malé a střední podniky a tím, že jsme přidali daňovou evidenci, přecházíme z menších systémů k větším. Několik uživatelů nám vytýkalo, proč u daňové evidence používáme PostgreSQL, když by stačilo XML nebo ukládání dat v souborech.

Největším přínosem použití SQL úložiště i u těch nejmenších implementací je vyřešení některých problémů, specifických při použití souborového úložiště.Na úrovni aplikace nemusíme řešit konzistenci dat, transakčnost I/O operací, problematický vzdálený přístup k datům mimo lokální síť, atd.

Výhody jasně převažují – zákazník využívá výhod vyspělých SQL technologií i u těch nejmenších systémů a pro nás je jednodušší vyvíjet malé i velké systémy s použitím stejných technologií. A díky tomu, že používáme PostgreSQL, kde neplatíme za licence, můžeme jej dodávat zdarma i pro ty nejmenší instalace. A to je přirozený vývoj – vždyť dnes i ten nejmenší blog s téměř nulovou návštěvností běží nad SQL.

Na čem se v současnosti pracuje?

Pro nejbližší období připravujeme nový mzdový a personální systém, který bude postaven na stejných technologiích. Zároveň připravujeme uživatelské webové rozhraní, které zákazníkovi zjednoduší operace typu vystavení objednávky, faktury, informace o platbách apod. Bude mu stačit stačit normální webový prohlížeč, a to včetně mobilních verzí na telefonech s Windows Mobile nebo iPhone.

Novinek bude samozřejmě více, nebudu je tady všechny vyjmenovávat, zveřejňujeme je postupně na webu a nejdříve na Twitteru. Uživatelé se mohou těšit na velmi zajímavé vlastnosti, které v této kategorii ekonomických systémů nebyly dosud k vidění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *